Alžírsko , Tunis, Maroko

– Obyvatelstvo muslimské a arabské
– jazyk francouzština

– nejdříve bylo kolonizováno Alžírsko ( vládcové v době revoluce a v době císařství zásobovali Francii obilím, Francie neměla peníze na zaplacení – r. 1830 Francouzi v zámince že došlo k urážce jejich vyslance to využili pro rozpoutání války) – Francie nechtěla zaplatit dluhy, které vůči Alžíru měla
– v r. 1830 se Francouzské loďstvo vylodilo na Alžírském území a rozpoutala se kolonizace Alžírska, Abd Al Kaldír který několikrát Francouze porazil, stáhl se do Maroka a bojoval odtud, po 17 v r.1847 byl Kaldír zajat a dožil v exilu, to byl definitivní moment kdy Alžír byl dobit.
– Francouzi prohlásili Alžír svým územím, které bylo poněkud odlišné v tom , že zde platila dualita práva tzn. platilo pro Francouze přicházející do Alžíru francouzské právo a pro Alžířany platila z části Šaríá a také ………….., Alžířané něměli rovné postavení vůči Francouzům
– Hlavní princip kolonizace Alžíru byl v tom ,že Francie vyvlastnila půdu šlechtě a ta půda byla rozdělována kolonistům ( přišlo tam několik set tisíc francouzů , později i Italové) , začali obhospodařovat tuto půdu a z tohoto důvodu skladba obyvatelstva se proměnila ve prospěch kolonizátorů kteří přibyli, a proto chtěli mít výsostnější postavení než původní obyvatelstvo
– Alžírsko bylo obsazeno první , kolonizace byla nejlépe zorganizována a k jeho osvobození došlo až časově na posledním místě ……………..
– R. 1848 přišla revoluce a proměna prezidenta Ludvíka Bonaparta na Napoleona III.
– Napoleon III. měl příliš mnoho jiných zájmů a nebyl schopen své vlády Tunisko zvládnout

Tunis

– sháněli se peníze na obnovení armády, tudíž se zvyšovali daně což se obyvatelstvu nelíbilo a druhý způsob byl braní půjček z francouzských bank
– nesplácení půjček bylo důsledkem že v r.1881 se sesypala tuniská armáda a Tunisko se stalo francouzským protektorátem , v r. 1883 byla propracována „Bardská smlouva“ (uzavřena v paláci Bardo) o protektorátu francouzském nad Tunisem
– tato smlouva je také zajímavý dokument tím že Bardská smlouva se stala modelem pro Protektorátní smlouvy ……………

Maroko

– je z teritoriálního hlediska nejblíže Španělsku, a proto se stal Marocký problém diplomatickým konfliktem mezi Španělskem a Francií
– v r. 1912 došlo k obsazení Maroka, právní forma byla podobná jako v případě Tunisu, ale Marocký sultán nebyl tak poddajný jako v případě Tunisu

– po 1. sv. válce se berberské kmeny žijící na španělské části Maroka se spojili a vytvořili Rívskou republiku a bojovali proti Francouzům a Španělům, až poté se tyto dvě země na ně domluvili podařilo se situaci v Maroku stabilizovat

– v těchto zemích se začínají vytvářet politické strany a které byli na hranicích zákona, některé tyto strany Francouzi tolerovali a některé se snažili zakazovat. Některé strany byli postaveny na základě loajality k Francouzům a některé měli tendenci propracovat se až k nezávislosti

– do zemí Magribu pronikají i tendence komunistické ( z Francie atd.)

– komunisté si v r. 1919 založili kominternu se sídlem v Moskvě a šířila komunistické tendence po celém světě. TZN existovali strany demokratické a komunistické po celém světě ……..

– Tuniský advokát Agib Turgiba , byl představitelem pol. strany ………………………., prošel vývojem od zrovnoprávňováním Tunisanů až k tomu že byl …………………….
– Francouzi celou situaci sledovali s určitými obavami a snažili se o řešení dvojího typu: 1) snaha rozdělit a znesvářit oponenty – v r. 1930 vydán zákon kterým se Berbeři postavili právně na roveŇ Francouzům
2)………………………………………..

– Burgiba udělal taktický krok , ačkoli ho němci propustili z francouzského vězení a lákali ho na jejich nabídky , ale on se nenechal zlákat a to mu bylo ku prospěchu
– Charles de God – bylo mu jasně že není možná tyto území udržet
– V r. 1956 získalo samostatnost Alžírsko a Tunisko ( s Tunisu se stala republika s prezidentem Burgibou )
– Marocké obyvatelstvo si vynutilo zpět sultána Muhameda 5. v r. 196……
– Maroko je do dnes sultánství