6a. Tvorba kapacitních plánů.

6a. Tvorba kapacitních plánů. Význam kapacitních plánů pro zajištění ekonomiky podniku, předávání technologických údajů o provedení operací ve výrobních střediscích, výpočet výrobních kapacit, metodika jejich tvorby, časový harmonogram pro publikace a periodické tiskoviny, plošná hmotnost, výpočet plošné hmotnosti papíru, užitek papíru a jeho výpočet.

Plánování je nezbytnou součástí každého řízení. Řídící činnost je procesem koordinace (koordinace = uvedení do souladu, usměrnění) zdrojů (materiálních, energetických, lidských, finančních) za účelem dosažení určitého cíle. Tímto cílem je u podnikatele zisk a mnohdy i vytvoření dalších pracovních míst. Při zahájení podnikatelské činnosti zdůvodňuje a vysvětluje podnikatel svůj záměr. Velké firmy sestavují na základě průzkumu trhu a předpokládaného vývoje dlouhodobé koncepční plány. Čím je firma menší, tím kratší bývá její plánovací horizont.
Podnikatelský plán (projekt) je písemné odůvodnění plánu, záměru, předmětu podnikání a průběhu podnikání a předpokládaných výsledků.

Plánování výroby v polygrafii zajišťuje technická příprava výroby. Pracovník, který přijímá zakázky do výroby musí být dokonale seznámen s technickými možnostmi a parametry strojů a zařízení, na nichž se bude provádět výroba. Mezi technické parametry patří především minimální a maximální zpracovatelný formát, charakter a druh předloh, druh a plošná hmotnost materiálu / papíry biblové, pelurové, pogumované, karton, lepenka a celkový počet složek u brožur a publikací. Plánování obsahuje činnosti, které jsou zaměřeny na určování cílů a stanovení postupů, jak těchto cílů dosáhnout. Z každého plánu musí být zřejmé dvě základní skutečnosti a to čeho chceme dosáhnout a jak toho chceme dosáhnout. Dále je plánování charakterizováno podle dvou základních hledisek, podle časového horizontu a podle úrovně rozhodovacího procesu. Z hlediska časového horizontu je možné plány rozdělit na dlouhodobé plánování, které je prováděné na období 5ti a více let (tyto plány obvykle vycházejí z výsledků prognostické činnosti). Střednědobé plánování je obvykle v rozsahu 1 – 5ti let a krátkodobé (operativní plánování) – je z časového hlediska roční, měsíční, dekádní, týdenní, denní, hodinové.

Z hlediska úrovně rozhodovacího procesu je možné plány rozdělit na strategické plánování, které navazuje na strategické cíle organizace, vyznačuje se dlouhodobým charakterem a komplexním přístupem organizací jako celku v podmínkách nejistoty. Je realizováno na vrcholové úrovni řízení podniku a odpovídá mu strategický plán. Taktické plánování, jímž směřujeme k uskutečňování strategických cílů. Dochází při něm k vytýčení a konkretizaci cílů a prostředků, vyplývajících ze strategického plánu, nebo je zaměřeno na řešení určitého problému. Odpovídají mu plány na úrovni jednotlivých funkčních oblastí a organizačních článků podniku. A poslední je operativní plánování, které vychází z taktického plánování, z konkrétních, známých podmínek a zdrojů. Odpovídají mu operativní plány, z nichž nejvýznamnější je plán výroby a plán odbytu.

Kapacitní plán je výpočet teoreticky možného.Výrobní program podniku musí být porovnán se současnou výrobní kapacitou. Je-li kapacita větší, zůstává nevyužitá, těžko mohou být splněny naše podnikatelské záměry a je třeba se snažit o její maximální využití. Má-li se důsledně uplatnit systém operativního plánování, je třeba zajistit výpočet výrobní kapacity jednotlivých středisek.

Při výpočtu se berou v úvahu:
stavy pracovníků
počet strojů a jejich výkony
počet pracovních dní
počet směn
počet hodin jedné směny.

Odpočítává se:
plánovaná dovolená
soboty, neděle a svátky.

Vypočítaná výrobní kapacita se rozepisuje na čtvrtletí, měsíce, dekády, týdny a dny. Periodické tiskoviny pravidelně zaplňují část výrobních kapacit. Termíny průběhu výroby jednotlivých zakázek a termíny expedice mají být sestaveny tak, aby jednotlivá střediska byla rovnoměrně zaplňována prací a nedocházelo kpřekrývání termínu. Při výpočtu výrobní kapacity konkrétného výrobního zařízení (tiskového stroje, knihařské linky atd.) můžeme postupovat následovně:
výkon stroje za hodinu x počet hodin za směnu x počet směn + příprava stroje + režijní časy
(předpokládané čištění, údržba apod.).

Při výpočtu spotřeby času na konkrétní zakázku můžeme postupovat tak, že sečteme:
počet TA x příprava stroje (celkový čas příprav zakázky)
(počet TA x náklad)/výkon stroje za 1 hodinu (celkový čas tisku zakázky)
režijní časy (předpokládané čištění, údržba, revize apod.)
_____________________________________________________________
předpokládaný čas výroby zakázky

Časový harmonogram je rozpis časových termínů pro výrobu periodického tisku a neperiodických publikací.
Je součástí hospodářské smlouvy a stanoví tato závazná data:
– dodání kompletních výrobních podkladů
– zaslání první korektury a náhledu odběrateli
– vrácení korektury a náhledu výrobci
– zaslání druhé korektury a náhledu odběrateli
– schválení do tisku
– zahájení tisku a zaslání signálních výtisků odběrateli
– zahájení dokončovací výroby
– expedici.

Čím kratší je výrobní lhůta, tím přesněji musí být stanovené termíny dodržovány.
Sestavování výrobních harmonogramů jednotlivých zakázek probíhá podle těchto zásad:
– vychází z dohody se zákazníkem – termín dodání
– přihlíží k využití výrobních kapacit v jednotlivých střediscích a ke kvalifikaci pracovníků
– přihlíží k zakázkám již dříve zařazených do výroby a zakázkám periodickým
– průběh AK musí být sladěn s možnostmi zákazníka a počtem dnů na provedení jak v tiskárně,
tak u odběratele, musí být optimální vzhledem k rozsahu a obtížnosti zakázky
– ve středisku tiskových strojů je třeba přihlížet k využití formátu tiskových strojů
– v zájmu plynulého průběhu výroby je třeba snížit na minimum tzv. mrtvé časy, kdy se na zakázce nepracuje a uplatňovat souběžný výrobní způsob, při kterém dochází k vzájemnému překrytí výrobních operací popřípadě výrobních fází
– je nutné včas zajistit nestandardní druhy materiálů.

V průběhu výroby může dojít k odchylkám při plnění termínů z obou stran. Je třeba zajistit vzájemnou informovanost a snažit se o vyrovnání termínů v dalších fázích výroby. Při závažných posunech termínu je nutno písemně navrhnout změnu harmonogramu, popřípadě i změnu termínu dodání.

Plošná hmotnost je hmotnost archového materiálu o ploše 1m². Jednotkou plošné hmotnosti jsou gramy na m². Plošnou hmotnost zjistíme zvážením nebo výpočtem.

Výpočet se provádí tak: např. Vypočítáme plošnou hmotnost B1, při pološné hmotnosti 80g/m²
10 000cm²…………80g
707×1000 = 7 070cm²……………x
________________________________
7070×80=56560:10 000=56,56g B1

Užitek papíru je jeden hotový výtisk na určitém papíru. Podle povahy tiskoviny, jejího formátu a rozsahu je možné na jeden užitek spotřebovat buď část archu nebo jeden celý arch nebo více než jeden arch papíru. Vypočítáme ho tak, že formát tiskového archu dělíme pod sebou a následně do kříže formátem tiskoviny, větší výsledek nám ukazuje užitek a také rozvržení tiskoviny na archu.