25b): Animovaný film, Loutka

Animovaný film je druh filmu, který je snímaný po jednotlivých fázích (neboli snímcích filmového pásu) tak, aby se jeho přehrátím plnou rychlostí vytvořil dojem plynulého pohybu. Tomuto způsobu rozpohybování se říká animace. Animované filmy vznikly původně jako kreslené, loutkové a další technologie, od konce minulého století se uplatňuje počítačová animace. Pro filmové triky se také používají i další technologie. Před druhou světovou válkou založil, po vzoru USA, Baťa ve Zlíně „továrnu“ na kreslené filmy, po válce se proslavil Jiří Trnka svými loutkovými filmy. Dalšími zná-mými tvůrci z dob Československa jsou Břetislav Pojar a Jan Švankmajer.

Technologie a příklady animovaných filmů

Kreslené filmy
Slavné kreslené animované filmy jsou třeba Sněhurka a sedm trpaslíků, Lví král studia Walta Disneye, či filmy a seriály z Japonska (říká se jim anime), zastoupené a známé především pracemi ze studia Ghibli a jeho nejznámějšího režiséra Hajaa Mijazakiho, kreslené v japonském komixovém stylu zvaném manga.

Loutkové filmy
Světoznámý je Jiří Trnka, loutkové filmy tvořili třeba Břetislav Pojar, Hermína Týrlová, novější příklad natočil režisér Aurel Klimt filmové Fimfárum.

Plastelína
Nejznámější tvůrce, používající tuto technologii je Nick Park a studio Aardman Animations. Natočili několik půlhodinových filmů Wallace & Gromit a dlouhometrážní Slepičí úlet a Prokletí králíkodlaka.

Animace objektů
Různé způsoby animace objektů používá třeba Jan Švankmajer, ale i mnoho dalších.

Pixilace
Jedná se o pixilování člověka – snímek po snímku se nafotí člověk v pohybu a postupným dáváním obrázků za sebe se člověk dostane sám do pohybu optickým klamem.
Počítačové filmy
Počítačem animované filmy jsou například klípek Jana Pinkavy Geri’s game oceněný soškou Oscar, Shrek, Final Fantasy: The Spirits Within, Toy Story, Hledá se Nemo, Doba Ledová

Animované filmové triky
Velmi slavný film s animovanými triky byl dávný King Kong. Český režisér Karel Zeman používal animované triky velmi často (filmy Vynález zkázy, Cesta do pravěku a další).
Animované triky využívají všechny animační technologie.

Formáty animovaných filmů
Podle délky (a hlavní způsob distribuce):
• krátké (dříve i v kinech před hlavními filmy, dnes TV)
• půlhodinové (TV a TV seriály)
• dlouhometrážní (kino, TV)

Animovaný film u nás
Historie slavné éry československého animovaného filmu se začíná psát až po druhé světové válce. Mezi nejvýznamější představitele patří Ji-ří Trnka, Karel Zeman a Hermína Týrlová. Rapidnímu rozvoji českého animovaného filmu paradoxně velmi pomohlo znárodnění filmového průmyslu (1945) a vstup uznávaného výtvarníka Jiřího Trnky do něj. Jiří Trnka začal v pražském Atelieru filmových triků (AFIT) nadmíru úspěšně.

V roce 1946 si z Cannes přivezl hlavní cenu za film Zvířátka a Petrovští Trnka a jeho spolupracovníci, později také velmi významné osobnosti českého filmu, Břetislav Pojar, Jiří Brdečka, Eduard Hofman a další, se v následujících letech postarali o celou řadu úspěšných filmů.
Společnost AFIT se rozdělila na studio loutkových filmů, kde Trnka působil, a studio kreslených filmů Bratři v triku. Na konci 40. let natočil Jiří Trnka v rekordním čase hned tři animované filmy celovečerní a několik filmů krátkých. To bylo v té době víc, než zvládl kdokoliv jiný na světě. Trnkovy projek-ty měly pro svoji úspěšnost velkou státní podporu, a to i po nástupu komunistické diktatury.

V padesátých letech vznikly v Trnkově dílně úspěšné tituly jako Bajaja (1950), Staré pověsti české (1952), Sen noci svatojánské (1959) a další, jimiž si Trnka vysloužil od světové filmové kritiky označení Walt Disney Východu. Poslední film Jiřího Trnky Ruka z roku 1965 patří mezi jedno z jeho nejslav-nějších děl.

Z Trnkových spolupracovníků si vydobyli světovou popularitu Jiří Brdečka a Břetislav Pojar. Jiří Brdečka se věnoval režírování kreslených filmů. Břeti-slav Pojar je další důležitou postavou českého loutkového filmu. Mezi nejznámější Pojarovy filmy patří série o hravých medvědech, Pojďte, pane, budeme si hrát, a Zahrada podle knihy již zmíněného Jiřího Trnky. Břetislav Pojar je od devadesátých let vedoucím Katedry animované tvorby na pražské FAMU . Druhé centrum českého animovaného filmu bylo na Moravě. Ústředními postavami Zlínských ateliérů byli Karel Zeman a Hermína Týrlová. Týrlová mimochodem natočila své první filmy ještě dříve než Jiří Trnka. Její filmy jsou určeny především dětskému publiku. K nejznámějším patří

Jan Švankmajer původně přišel k filmu od práce v Laterně magice, kde spolupracoval na projektech velmi poeticky kombinujících hrané divadlo, tanec a film. Je označován za filmového tvůrce s jedním z nejosobitějších filmových stylů, který nese výrazné stopy surrealismu. První filmy natočil v šedesá-tých letech a dnes patří k nejznámějším žijícím tvůrcům animovaného filmu i za hranicemi republiky. Nejvýraznějším počinem Jiřího Barty je Krysař (1985), loutkový film na motivy staroněmecké legendy zpracované českým spisovatelem Viktorem Dykem. Je až s podivem, s jakou grácií se tvůrcům animovaného filmu podařilo překonávat nástrahy a omezení totalitního režimu. Byl to jistě velký boj, mnoho projektů nemohlo být realizováno, jiné byly cenzurovány, kritizovány či zabavovány, ale přesto přese všechno spatřilo světlo světa tolik neobyčejných děl, z nichž mnohá dodnes náleží do pokladnice světového filmového dědictví. Úspěchy v zahraničí pomáhaly tvůrcům jako Trnka, Pojar, Zeman, Švankmajer a dalším natáčet filmy podle svých představ.Výhodou zestátněné komunistické kinematografie byla velká státní finanční podpora, o kterou po pádu socialismu a odstátnění filmo-vého průmyslu český animovaný film přišel. Ocitl se tak v obtížnější finančí situaci. V současné době vzniká jen omezené množství animovaných filmů. Mezi tvůrce, kteří se dokázali i přesto prosadit nejen na české, ale i mezinárodní scéně, patří Jan Švankmajer (Něco z Alenky – 1992, Lekce Faust – 1996), režisér loutkových filmů Aurel Klimt, mistři totální animace Pavel Koutský – např. Curriculum vitae (získal Zlatého medvěda na berlínském festi-valu) a Michaela Pavlátová – její film Řeči, řeči, řeči (1992) byl nominován na Oscara. Cenu americké akademie získal jiný Čech, Jan Pinkava, který tvoří filmy v americkém studiu Pixar (průkopníku na poli počítačové animace). Oceněným krátkým filmem byla Geriho hra (1998). Český animovaný film nežije však pouze ze své slavné tradice, stále disponuje mnoha talentovanými a originálními tvůrci, kteří čekají na svoji příležitost předvést pověst-né umění české animace na světovém filmovém poli. Přehlídka českých i světových animovaných filmů je každoročně k vidění na mezinárodním festivalu animované tvorby AniFest , který se koná v jihočeské Třeboni. Festival si za své trvání vybudoval významnou pozici nejen v Evropě, ale i ve světě!

Loutkářství
historické české kočovné loutkové divadlo přibližuje několik desítek maringotek(tj.loutek vedený shora)z řezbářských dílen z přelomu 19.a 20 století
tradice loutkářství v Čechách započala v 80.letech 18.století,plně se rozmohla v národním obrození
loutkářství se stalo živností,které přecházelo z generace na generaci
nejstarší loutkou dochovaná loutka Poustevníka,klasičtí rytíři,čerti,loupežníci,ježibaby atd.
loutky z obdivuhodné produkce několika řezbářských firem,které společně s dekoracemi pro rodinná a spolková divadla vznikaly podle návrhů vyni-kajících českých umělců např. plošné loutky Mikoláše Aleše nebo předlohy Karla Svolinského,patří k nejoriginálnějším v celé Evropě.
v 1. polovině 20.stol. došlo k zásadní přeměně české loutky
její podobu ovlivňovaly moderní umělecké směry (expresionismus ,kubismus, secese, funkcionalismus),v té době vznikají i nesmrtelné dřevěné postavy-Spejbl a Hurvínek podle návrhu Josefa Skupy a zhotovil Karel Nosek,loutkaří se poohlížejí i po jiných materiálech než je dřevo,začínají využívat kera-miku,inspirují se plastikami přírodních národů a užitkovým umění
loutce se například věnovalo mnoho výtvarníků,sdružených v uměleckém družstvu Artěl
moderní povalečné loutkové divadlo je ovlivněno jednak českou marionetářskou tradicí
uvolněnost,touha po originalitě a vlastní představě vtištěná do dřeva či jiného materiálu vedou ke vzniku objektů,oscilujících mezi loutkou a sochou
loutková divadla tohoto období patří ke špičkám našeho divadelnictví (Divadlo Drak z Hradce králové),divák stojí před těmito loutkami

Jak se rodí loutka
Loutka vzniká z popudu výtvarníka a režiséra režisér by měl vědět o jakou loutku půjde a co bude hrát výtvarník připraví svůj návrh a donese na papíře loutky děláme z různých materiálů-ze dřeva,z polystyrenu,z molitanu atd. ideální stav je,když se hned na začátku ví,jaké pohybu má marione-ta vykonávat dál je nutné znát,jaký má mít marioneta výraz a kolik herců ji bude vodit práce výtvarníka začíná tím že si připraví nebo dostane návrh konstrukční návrh o velikosti 1:1,podle něj nařeže jednotlivé díly z daného materiálu má-li být loutka ze dřeva,vyřeže většinou nejprve dohromady hlavu s tělem a potom končetiny,ty se upínají pomocí spojů z kůže,drátů nebo provázků některé marionety se dál ještě brousí a pak putují do malírny k malíři a nebo ke krejčové Marioneta sestává z vahadla,kterým se loutka oživuje,ovládají se jím např. končetiny a další části těla,z nití na kterých je postavička zavěšena,a ze samostatné figurky se stává loutka existují i další druhy loutek např. maňásci,které můžeme natáhnout na ruku,sicilky-loutky zavěšené na drátu, javajky se vodí ze spodu,jejich končetiny se ovládají pomocí drátků zvaných čemburety a nakonec manekýni to jsou figuríny,které se vodí zezadu jsou i různé zvláštnosti např. stínové loutky určené pro akci ve stínohře a také tometové loutky a právě tyto mají neobvyklou výro-bu,dají se vyrábět z mokrých kmenů,což je dost náročné kmen se musí osekat,rozpůlit,dostat z něj vnitřek,protože dřevo později při vysychání pras-ká,aby získal správný tvar,stahuje se kmen dráty vodění totemové loutky je podobné jako u manekýna.