OBOHACOVÁNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY

1. Tvoření slov
– odvozování
– skládání
– zkracování

2. Spojování do sousloví = např. víceslovná pojmenování spojením běžných slov slovní zásoby
– nově vzniklé sousloví získává nový význam (např. vlčí mák, skok vysoký, Dlouhá ulice, …)

3. Doslovné překlady z jiných jazyků = tzv. kalky
– např. z latiny biografie = životopis, z němčiny grosskandel = velkoobchod

4. Změnou slovního významu:
a) * frazeologismy – ustálená spojení běžně užívaná, vznikají aktualizací staršího výrazu a přenesením na novou věc, výrobek, …
– např. jádro – jádro atomu
b) * obrazná pojmenování – tzv. tropy:
– používají se v poetice (např. metafora, metonymie, synekdocha, hyperbola, … = ot. 17.b)

5. Přejímání z jiných vrstev národního jazyka
– z nářečí (šohaj)
– z obecné češtiny
– ze slangu (taxík, slalomář, …)

6. Přejímání z cizích jazyků: v různých obdobích z různých jazyků
– způsob přejímání: nejprve původní přepis i výslovnost, pak postupné počešťování => nejdříve se počešťuje výslovnost (před museum), pak pravopis (ph – f), nakonec se slovo zařadí k českému vzoru skloňování
– nejdříve se počešťují slova z jádra slovní zásoby, pak ostatní
– nepřizpůsobují se: vlastní jména a názvy
– citátová slova (z latiny, řečtiny, francouzštiny, …) – např. ex libris, historia magistra vitae …)
– mezinárodní slova = mají povahu odborných výrazů některých výrazů – např. v hudbě fortissimo (italsky)
– některá slova mohou mít dvojí podobu (jam / džem, jazz / džez, laser / lejzr, …)