Otázka č.14, Předpoklady pro stylovou čistotu klasicko-romantického harmonického jazyka

a) kvintakord je trojzvuk a proto se při úpravě do čtyřhlasu jeden tón zdvojuje, jednotlivé hlasy jmenujeme dle rozdělení

ve smíšeném pěveckém sboru:
soprán (c1 – g2)
alt (g – d2)
tenor (c – a1)
bas (F – c1)

– u kvintakordu dur i moll se nejdříve zdvojuje prima, nemůžeme-li zvojit primu, zdvojuje se
v dur – 1, 5, 3 (3 je ostrá), v moll – 1, 3, 5
– nesmí se zdvojit citlivý tón (u dominanty je zdvojena 3 zakázána)

poloha akordu – akord se nemění zůstává-li bas na stejném místě, ostatní hlasy (3) se pohybují a podle vzdálenosti
mezi basem a sopránem rozlišujeme: kvintovou polohu (mezi B a S je kvinta)
tercovou polohu
oktávovou polohu
rozloha akordu – podle vzdálenosti mezi jednotlivými vnitřními hlasy rozeznáváme:
těsnou rozlohu – mezi vrch.3 hl. nelze vložit jiný ak.tón
širokou rozlohu – vhodná pro sbor, můžeme vložit akord.
tón mezi každý z vrchních hlasů
smíšenou rozlohu – mezi jednu lze vložit, mezi druhou ne
pravidla melodie – v harmonii je nositelem melodie nejčastěji soprán a má určitá pravidla – musí mít vrchol a spodek

– nejlepší je, je-li vrchol před koncem melodie. Melodie může jít v krocích (2), ob krok (3),
ve skocích (4). Skok je zpátky vyplněn v krocích.
intervaly dělíme na zpěvné a nezpěvné
zpěvné – č.1, č.4, č.5, vm.2, vm.3, vm.6, vm.7
nezpěvné – veškeré zvětšené a zmenšené intervaly a v.7, nezpěvné intervaly jsou povoleny jen v melodickém
hlase, ve vnitřních se nedoporučují
postupy hlasů – rovný – oba hlasy stejným směrem v různých intervalech
rovnoběžný- stejný směr i stejné intervaly
protipohyb – různým směrem
stranný – jeden hlas se pohybuje, druhý leží
smíšený – spojení předcházejících typů

– postupujeme-li rovným pohybem k č.5 či č.8, nazývá se postup ve skrytých 5 a 8, který je
zakázán (za určité situace)
– zakázán je v postupu 7 či nóny
– zvláštním druhem skrytých 5 jsou kvinty lesních rohů, vzniknou postupem ze 6 přes 5 do 3.
– postup v paralelních 4 je povolen jen tehdy, je-li podepřena spodní 3, čímž vznikne postup v
paralelních sextách. Ne vícekrát než 3x za sebou
– paralelní postup v dalších intervalech 5,8,1 zní prázdně – kvůli alikvótním tónům
– 2,7 jsou disonance – zakázáno
– postup v par. 5 je povolen pokud postupuje č.5 do zm.5 nebo chromatiky – Mozartovské 5, ale
nesmí se užít ve vnějších hlasech
– nejvhodnější postup vedení hlasů je protipohyb – hlasy nabývají větší samostatnosti. Zvláštním
druhem jsou antiparalelní 5 a 8 – takové které nastupují v protipohybu, jsou povoleny v závěru skl.
– ve 4 hlasu se hlasy pohybují různě, nejlépe je – když soprán a bas se pohybují v protipohybu
a tenor, alet vedeme rovně bez větších skoků – křížení hlasů je zakázáno

b) pravidla přísného a vol. spojení
akordy příbuzné – spojujeme přísně (příbuzné mají alespoň jededn společný tón) tzn.: společný tón zadržíme
ve stejném hlase, ostatní vedeme do nejbližších tónů akordických = pravidlo příbuznosti, vyhneme
se tak chybným postupům
akordy nepříbuzné – spojujeme volně, nemají společný tón, spojíme je protipohybem . zabráníme chybným postupům

c) zvláštní spoje v dur
D-ST/ – nepříbuzné akordy, citlivý tón stoupá do svého rozvodného tónu, ostatní hlasy klesají
ID-D – stř.dom. do dominanty – spojíme přísně nebo volně, což znamená – vrchní tři hlasy klesají (při
přísném spoji zaznívá zv.4 )
D/-T – neúplná dominanta do T – citl. tón se nesmí zdvojit! Upravíme akord D/ – ve vrchních hlasecj
zdvojíme tercii a vynecháme zákl. tón – 1 tercie stoupá, druhá klesá

d) zvláštní spoje v harm. a mel. moll
MEL.MOLL: S-D – u S zdvojíme tercii, vynecháme kvintu, jedna 3 klesá, druhá stoupá, prima ve vrchních hlasech
klesá
ID-D – spojíme přísně i volně

HARM.MOLL:
D-ST/ – stejné jako v dur
ID-D – spojíme volně – vrchní tři hlasy klesají do nejbližších tónů akordických
ST/-D – upravíme ST/, ve vrchních hlasech zdvojíme tercii a vynecháme zákl. tón, jedna 3 klesá,
druhá stoupá a kvinta stoupá