Próza 70. let 20. století – VLADIMÍR PÁRAL: SOUKROMÁ VICHŘICE

Tento román se odehrává v Ústí nad Labem, v chemické lékárně. Vykresluje denní rutinní život čtyř dvojic – dva manželské páry (Jóža a Áda, Ida a Joska) a dva milenecké páry (Bohunka a Mirek, Inka a Standa). Všichni pracují ve stejné chemické továrně v Ústí. Áda je nadřízeným Standy a Inka Bohunky. Manželské dvojice se pravidelně v neděli navštěvují a hrají kanastu. Každý týden probíhá stejně: jí to samé, říkají si to samé, milují se pokaždé v ty samé dny a stejnou hodinu. Bohunka žije s Inkou ve svobodárně. Každá má svého přítele a o víkendu se střídají, kdo bude mít pokoj pro sebe – v sobotu se Inka se Standou a v neděli Bohunka s Mirkem. Všechno je stále stejné – beze změny. Nemají se už o čem bavit – žádná změna – jako v bludném kruhu. Začnou se snažit vymanit se ze stereotypu za každou cenu. Podvádí se navzájem. Ze začátku tajně, ale pak již zcela otevřeně. Áda opouští Jóžu a má krátký poměr s Idou. Bohunka opouští Mirka a má poměr s Ádou, který je o 20 let starší. Jóža má poměr s Joskou. Nakonec Bohunka opouští Ádu a bere si Standu. Inka si bere Mirka. Áda se vrací k Jóže a Joska k Idě.