ROSTLINNÁ BUŇKA:
– charakteristický znak rostlinné b.(živočišné buňky ji nemají)
– umožňuje existenci buňky jako osmotického systému
– těsně přiléhá k cytoplasmatické membráně
– omezuje velikost protoplastu a zabraňuje jeho prasknutí v důsledku osmotického příjmu
vody
fce:
• mechanická (udržuje tvar, odolnost proti prasknutí..)
• podílí se na přenosu látek mezi buňkou a vnějším prostředím
• plně propustná = permeabilní
• neživá, těsně přiléhá k cytoplasmě
• ukládání látek – inkrustace – anorg. (CaCO3 ), oxid siřičitý..
– impregnace – organ. = lignin – lignifikace (dřevnatění)
= suberin – suberinizace (korkovatění)
= kutin – kutinizace – kutikula
Stavba:
2 složky:
a) vláknitá – celulóza (tvoří základní kostru)
– vzniká v plasmatické membráně na útvarech zvaných rozety
b) amorfní – pektiny, hemicelulózy..
– vznikají v Golgiho komplexu
primární buněčná stěna
– vzniká u buněk, které ještě mohou růst
– je plastická stejně jako střední lamela, čimž odpovídá požadavkům na rychlý růst b.
– přikládá se na střední lamelu směrem ke středu buňky
– přikládáním dalšího materiálu (=apozicí) primární stěna sílí
– složkou jsou pektiny a hlavně celulóza – molekuly celulózy vytvářejí micely – propojením
vzniká síť mikrofibril, které nejsou přesně orientovány
sekundární buněčná stěna
– vzniká u dospělých b. s ukončeným růstem
– celulózní mikrofibrily jsou ve svazcích, jsou přesně orientovány
– mikrotubuly orientují celulózní vlákna
– obsahuje více celulózy, neobsahuje žádné pektiny
– roste jen tloustnutím = apozicí (přikládání nových vrstev)
může zde být uloženo mnoho látek:
lignin – podpůrná a vyztužovací fce, ve stěnách buněk (ve dřevě)
suberin – korková pletiva, zkorkovatělé b. nejsou propustné pro vodu, rychle odumírají a
zastávají mechanickou fci
kutin – na povrchu rostliny → vosk, vytváří kutikulu
střední lamela
: vzniká z přepážky mezi dceřinými buňkami v průběhu dělení → spojovací vrstva mezi sousedními buňkami
: tvořena pektiny z GA
plazmodezmy
– kanálky v b. st., kterými komunikují jednotlivé buňky mezi sebou
– prochází jimy provazce protoplazmy i endoplasm. retikula
– v místech větší hustoty – vznik teček (vidět pod mikroskopem)