Shromažďování a uspořádání údajů o osobnosti a jejím vývoji

Učitel má příležitost zejména:
■ sledovat činnosti, výkony a chování žáků v přirozených podmínkách;
■ sledovat emoční projevy žáků ve vztahu k činnostem, výkonům, úspěchům a nezdarům;
■ sledovat sociální komunikaci a interakci žáků, jejich sociální role a vztahy, včetně projevů jejich názorů a emocí s tím spojených;
■ pozorovat projevy téhož žáka v různých situacích a podmínkách – při výkladu učitele a při písemné práci, při řešení úlohy ve skupině, o přestávce, cestou do školy, na exkurzi či výletě, při únavě nebo začínající nemoci, po úspěchu i nezdaru, po konfliktu se spolužáky či učitelem atd.;
■ komunikovat se žákem a sledovat jeho projevy, vést rozhovor se žákem, jeho rodiči, spolužáky atd., srovnávat pohledy různých osob na stejnou skutečnost;
■ doplňovat svá poznání žáka údaji z vyšetření psychologa, lékaře, sociálního pracovníka aj.

Učitel stejně jako psycholog užívá metod pozorování, rozhovoru, rozboru produktů činnosti a slovních projevů, provádí i posuzování (rating) a interpretaci údajů žákových vlastností. Může využít poznatků a zkušeností s těmito psychologickými metodami, to mu usnadní a zkvalitní jeho poznávání žáků.

Učitel – zvláště pokud vyučuje v několika třídách – sotva může poznat všechny své žáky se stejnou podrobností. Některé žáky však potřebuje poznat blíže, včetně jejich vývoje a podmínek v rodině, ve volném čase, ve vztazích k vrstevníkům atd. Přestup žáka z jiné školy, přechod na vyšší stupeň, volba učebního směru či oboru, prospěchový nebo výchovný problém – tyto a podobné situace pobízejí k upřesnění obrazu o žákově způsobu života a o jeho osobnosti. Učitel si může upřesnit údaje rozhovorem, se žákem a pak také popřípadě i s jeho rodiči. Vyzve, pokud jsou pro to podmínky, k volnému vyprávění o takových tématech, jako je:

■ volný čas, zájmy, zábava a odpočinek, povinnosti doma;
■ režim dne a zdravotní stav;
■ domácí příprava a metoda učení;
■ rodina, sourozenci, kamarádi, popřípadě další osoby a skupiny;
■ radosti a starosti, úspěchy a nezdary, cíle a plány, problémy a možnosti jejich řešení.

Cenné údaje může přinést také rozbor volnějších písemných projevů žáků, např. na témata moje soboty a neděle; moje prázdniny; sourozenci a kamarádi; náš oddíl (zájmový kroužek, parta apod.); kniha, která se mi líbila; film, který si mi líbil; až dokončím školu…

Důležité údaje o jednotlivých žácích zaznamenáváme. Zachytíme, co bylo fakticky pozorováno, popíšeme žákův projev či výkon a od tohoto popisu zřetelně odlišíme svůj pokus o vysvětlení: které podmínky a vlastnosti osobnosti žáka mohly působit a vést k pozorovanému projevu.