Hnojení

– látky, které dodávají živiny do půdy

Hnojiva:
přímá – průmyslová
– statková – stájová
– zelené hnojení
– komposty
nepřímá – očkovací látky

Statková hnojiva

– produkuje živočišná výroba, jsou základem hnojení
–
Dodávají půdě – živiny, org. hmotu, mikroorganismy, růstové látky
Zlepšují – fyzické, chemické, biologické vlastnosti půdy
Dělíme je – chlévský hnůj, močůvka, komposty, rašelina, zelené hnojení

Chlévský hnůj – směs tuhých a částečně i tekutých výkalů hospod. zvířat se stelivem.
Dávky : v rozmezích 25-50t/ha
a) nízké 20-25 t/ha
b) střední 30-35 t/ha = optimální
c) vysoké 40-50 t/ha

Použití k plodinám: okopaniny, kukuřice ( na siláž i na zrno ), k řepce, slunečnici, při
zakládáni ovoc.sadů, k některým zeleninám ( zelí, kapusta, rajčata,atd.)
Ztráty – při vývozu ze stájí, při nesprávném uložení, při nesprávném rozmetání a zaorání
Aplikace – zásadou – rovnoměrné rozmetání s okamžitým zaoráním, 1x za 2-4 roky
Výroba – cílem je vyrobit co nejkvalitnější chlévský hnůj, co největší množství dusíku

Způsoby výroby:
1) výroba chlévského hnoje pod hospodářskými zvířaty
hluboká podestýlka – zvířata při volném ustájení, hnůj stlačují, zvlhčují močí a výkaly, rovnoměrně promíchávají s podestýlkou, vznikají menší ztráty dusíku a org.hmoty
2) volně ložený na pevném hnojišti – pozor na znečištění okolí
3) v blocích za studena – pravidelně utěsňujeme, tím zamezíme přístupu vzduchu.
pomalý rozklad
4) v blocích za tepla – při vyvážení se hned nestlačuje, nechá se 2-3 dny nakypřený za
přístupu vzduchu, urychluje se činnost bakterií.

Druhy chlévského hnoje – kravský. ovčí, koňský, prasečí – nejstudenější

Typy hnojišť:
a) polní – pevný neprosákavý podklad, tvaruje se do tvaru kvádru a kolem se
vyorává brázda
b) při stájích

Močůvka – částečně rozložená a zkvašená moč hospodářských zvířat zředěná vodou různém
poměru ( 1: 5 – 15 )
– je vhodná ke hnojení nebo přihnojování téměř všech plodin
Použití – k vlhčení a obohacování kompostů nebo vody určené k zavlažování
Obsahuje – 0,25 % N, 0,5% K, málo P – doplňujeme přidáním superfosfátu
Ukládá se : v močůvkových jímkách, které je nutno kontrolovat a vyvážet

Močůvku vyvážíme za podmračených bezvětrných dnů na přiměřenou vlhkou půdu, aby se zabránilo velkým ztrátám N.

Omezení ztrát N:
1) zajistit rychlý odtok močůvky ze stáje do močůvkových jímek
2) jímky musí být kryté,aby se zamezilo přístupu vzduchu
3) zabránit úniku amoniaku z močůvky vrstvičkou oleje na hladině
4) otvor do močové jímky uzavřít těsnicím poklopem
Aplikace – na volnou půdu, neředěnou, ale v kombinací se slámou nebo zeleným hnojivem
Dávka – 20-60 t/ha podle následné plodiny. Při přihnojování mezi řádky nebo plošné na
víceleté porosty, je nutné ji používat v ředěném stavu Nejlepší aplikace je při dešti.

Kejda – směs pevných a tekutých výkalů hospodářských zvířat ředěná vodou v různém poměru ( 1:5 – 15) Je vyráběná při roštovém ustájení bez podestýlky.

Rozlišujeme:
– skotu – má vysoký obsah N
– prasat – má zvýšený obsah P
– drůbeže – má vysokou koncentraci všech živin , hlavně N

Kejda obsahuje: N – 0,5% , P – 0,1%, K – 0,7% , růstové látky, vodu, org.l. 7%, Ca,mikroorg.

Aplikace:
1) na orné půdě v kombinaci se slámou nebo zeleným hnojením, může se aplikovat
i samotná místo chlévského hnoje ve 2-3 letem cyklu
2) na listu u víceletých porostů po každé seči, používá se ředěná,
v dávkách – 800-1000 l/ha
Skladování – ve speciálních zařízeních, musí se zamezit přístupu vzduchu,aby nedocházelo ke
ztrátám živin zejména N.

Statkové komposty – jsou to organominerální hnojiva
Výroba – z odpadových hmot org. původu a zeminy
– kompostování je podporování biologických procesů, které přeměňují odpadovou
org. hmotu na humus a živiny.
– kompost je oproti chlévskému hnoji rychle působící hnojivo
Použití – k základnímu hnojení a nebo přihnojování
Suroviny k výrobě kompostu: – vedlejší produkty rostlinné výroby
– prům.org.odpady, které nesmí obsahovat semena plevelů a zárodky chorob