Indie – druhá část

– objevil se uchvatitel (samozvanec) A-la-na-šun prohlásil se za panovníka, napadl průvod čínského velvyslance, a velvyslanec na to reagoval tím že se svými indickými spojenci samozvance porazil, A-la-na-šun byl zajat a odvezen jako zajatec do Číny.

– příčiny rozpadu Haršovi říše: jeho říše se rychle rozpadlo , protože poddaní vladaře této oblasti se snažili osamostatnit, a vytvořit si své státy. Haršova říše se pokládá za poslední velký Hinduistický stát.
– před haršovou vládou a během ní existovali další silné státy, které bojovali s ním a jednak mezi sebou
– v r. 711 došlo k bitvě mezi arabskými a indickými vojsky , která měla pro celou oblast západní Indie trvalé následky, příčinou této bitvy byl zdánlivě bezvýznamný konflikt ve vodách arabského moře ( konflikt začal tím ,že byla přepadena loď, která převážela z Cejlonu vdovy a sirotky a byli poslání místodržiteli arabského chalifátu – chalifa však protestoval a požadoval aby tyto osoby byli propuštěni a byl jim navrácen majetek) – proto místodržitel poslal svého synovce generála Mohamada bin Chasida aby město dobil (r. 711) pokládá se to za počátek islámského panství na Indickém subkontitentě
– rokem 313 se dokončuje proces nesoustavných arabských vývojů
– 11-13 stol. islámská masivní agresa
– 870-1030 došlo k dobití Pandžábu
– 1175 -1206 bylo dobito rozsáhlé území mezi Gangou a Jamunou a přilehlé oblasti Gangy
– konsolidaci Afgánského území provedla turecká dynastie Ghasovců, jejím zakladatelem se stal samarovský generál Sevechtigin
– Hinduschahí –
– Mahmud – vládl 998 – 1030, obrátil se proti posledním Hindusháinovským panovníkům , kteří proti němu nenašli účinnou obranu a všichni museli kapitulovat
– Náčelníci polonezávislé enklávy Ghorn
– 1150 ghorské jednotky dobili hlavní město Ghaslu
– Mahmud z Ghoru se zaměřil na zánik říše
– Od počátku 13 stol do r. 1498 vládla v Indii řada dynastií, které stály v čele více či méně silných státních útvarů ( nejméně 29 státních útvarů)
– Země byla rozdrobena

Dějiny státního zřízení Indie od r. 1498 – 1919

1) Stručná charakteristika vývoje státního zřízení Indie v letech 1498 – 1919
2) Portugalská koloniální expanze v Indii
3) Mughalský stát v letech 1526 – 1858
4) Evropské obchodní a koloniální společnosti v Indii a jejich rysy
5) Anglická obchodní a koloniální expanze v Indii
6) Stručný přehled anglických státoprávních opatření v Indii r. 1858 – 1919

1) Stručná charakteristika vývoje státního zřízení Indie v letech 1498 – 1919

– vývoj od r. 1498 kdy v Indii poprvé přistál mořeplavec Vasco da Gama do r. 1918 kdy byla uveřejněna zpráva ……….
Charakterizováno :
a)Pronikání evropských mocností do Indii a jejich úsilím o ovládnutí Indie
b) přítomností a koloniálskou aktivitou velkých obchodních a koloniálních společností, které byly po delší době nahrazeny svými mateřskými státy
c) charakterizován zápasem o koloniálních společností a části Indie
d) nepřehlednou politickou situací
e) přežíváním a zánikem
f) povstáním , vzpourami a jinými formami boje proti cizí nadvládě

období :
1) pronikání evropských států do Indie
2) Usazování těchto společností a rozvinutí jejich činností
3) Ovládnutí těchto společností a nahrazení mateřskými státy
4) Ovládnutí Indie Velkou Británií a její vládnutí v Indii

2) Portugalská koloniální expanze v Indii

– jako první zahájilo svoji expanzi do Indie Portugalsko
– Vasco da Gama v r. 1498 poprvé přistál v Indii kde se setkal s vládcem indického státu Kalikat, který Portugalci dobili
– Příchod Portugalců a jejich vpád do Indie není charakterizován jednoznačně
– Násilná expanze začala v r. 1502 , kdy byl do Indie znovu poslán Vasco da Gama, a měl dva úkoly: 1) stavět na vhodných místech pevnosti 2) vybudovat v Indickém oceánu stálou flotilu. Zakladatelem portugalské moci v Indii se stal …………………
– 1510 – 1511 byla zabrána strategická ale miniaturní území

3) Mughalský stát v letech 1526 – 1858

– už v době portugalské přítomnosti, vznikl v severní Indii Mughalský stát
– potomek Simura Lenka , Babur se stal zakladatelem Mughadského státu
– Babur podnikal různé vpády do Indii, v r. 1524 dobil město Láhaur
– 1526 založil Mughalskou dynastii, rozšířil svou říši o rozsáhlá území, po jeho smrti nastoupil na trůn jeho syn Jumajun, neměl však otcovy schopnosti, byl několikrát poražel od předáka opozice Šurchána, proto utekl 1540 do exilu odkud se vrátil až v r. 1555 po jeho smrti se vládcem stal jeho syn Aghbar I. , který byl panovníkem mimořádně schopným, narážel na problémy protže musel svádět boje se svými nepřáteli a musel potlačovat různé vzpoury
– důležitými kroky, které zasáhli do státního zřízení Mughalské říše byli, odsouzení posledního mughalského císaře Bagadhula II. za vzpouru zradu a vraždu a byl odsouzen do Ranghunu
– zákon o lepší správě Indie r. 1858 , převáděl vládu nad Indií na Britskou korunu
– prohlášení královny Victorie r.1858 které vyhlásilo přeměnu Indie na britskou korunní kolonii, královna přijala císařovna Indická

4) Evropské obchodní a koloniální společnosti v Indii a jejich rysy

– rozložení sil v Indickém oceánu se začalo v první třetině sedmnáctého stol. výrazně měnit, následkem toho že do Indie začali zasahovat významně obchodní společnosti a to zejména anglická a nizozemská, tyto obchodní společnosti měli podporu svých mateřských zemí
a) mateřské země na tyto společnosti přenesly zakládacími listinami určitá práva a tím z nich udělali svrchované subjekty
b) soukromé subjekty jako obchodníci a podnikatelé svěřovali těmto společnostem do správy část svého majetku za účelem jeho zhodnocení v obchodním podnikání ( společnostem byla delegována státní autorita, vlastnická práva na dobu 10 let a více), společnostem byla udělována monopolní práva na obchod s určitým druhem zboží nebo na určité zeměpisné oblasti, tam kde mohli obchodovat
– obchodní sdružení se změnili na teritoriální mocnosti

5) Anglická obchodní a koloniální expanze v Indii

– r. 1619 společnost získala souhlas ke zřizování faktorií v Bengálsku
– určitému zlepšení situace došlo za Karla II. , který vydal v r. 1661 chartu, a za jeho bratra Jakuba II. který svou chartou 1686 propůjčil společnosti postavení suverénního státu
– činnost společnosti zkomplikoval vznik nové společnosti východoindické společnosti ( stala se jednou z teritoriálních mocností)
– v r. 1874 tato společnost jako právní subjekt zanikla

6) Stručný přehled anglických státoprávních opatření v Indii r. 1858 – 1919

– r. 1858 došlo k odsouzení posledního císaře
– r. 1861 schválen zákon o indických radách
– r. 1862 byly zřízeny vrchní soudy v Bombaii, Kalkatě , Madrasu a také problehla ustanovující schůze nové ústřední zákonodárné rady
1874 zanikla východoindický společnost jako subjekt
– 1876 zákon o královském stylu a titulech
– 1876 28. dubna královna Victorie připojila ke svému titulu císařovna Indická
1892 – parlament přijal nový zákon o indických radách, další zákon o indických radách v r. 1909 a přdstavoval určitý rámec pro reformy: a) rozšíření legislativních rad
b) zakotvení volitelsnoti části jejich členů
c) zavedení volebních kurií oddělených podle náboženské příslušnosti
v r. 1912 se hlavním městem britské Indie místo Kalkaty stalo Dílí
1915 vydán válečný zákon o obraně Indie
1917 ministr pro Indii Edvin Montagu je že dlouhodobým cílem je zůstavení odpovědné vlády ale indie by zůstala pod Británií
1919- byl schválen zákon ,který umožňoval:a) zatýkat podezřelé osoby bez zatykače
b) držet je ve vazbě bez soudního příkazu
c) odsoudit je bez poroty a s vyloučením veřejnosti
d) omezovat jejich svobodu