SYSTÉM PRÁVA
– právní řád tvoří uspořádaný systém
– elementární (základní) jednotkou systému práva je právní norma (→ základní prvek systému práva, ty se dále seskupují do právních odvětví)
– množina norem vytváří NPA, ten je vnitřně uspořádán tak, že postupuje od obecných pravidel (zakotvena a určena pravidla chování) ke speciálním (regulují určitý společenský vztah konkrétněji)
Nejvýznamnější druhy společenských vztahů bývají podrobně propracované a shrnuté do jednoho právního předpisu – kodexu nebo-li zákoníku (jde o tzv. kodifikace).
– 1. předpokladem systému práva je vnitřní souladnost práva (= je nepřípustné, aby v jednotlivých prvcích práva byl rozpor, neboť rozpor vnáší do právního řádu zmatek a činí normy nesplnitelnými)
PRÁVO HMOTNÉ A PROCESNÍ
Právní normy určitého právního řádu lze třídit do 2 subsystémů (podsystémů), které mají pro třídění elementární (základní) význam.
a) hmotně právní normy → materiální normy, stanoví jaká práva a povinnosti mají jejich adresáti
b) procesní právní normy → stanoví, jakým formálním způsobem se mají chovat jejich adresáti v pr. procesech
– procesní normy stanoví způsob jakým se mají chovat účastníci řízení při uplatňování svých práv a realizaci svých povinností a postup příslušných orgánů při rozhodování o nich
– bývají kodifikovány v zákonech, tradičně nazývaných „řádech“ (trestní řád, správní řád, občanský soudní řád)
– procesní normy bývají někdy obsaženy ve stejném právním předpise jako normy hmotně právní (Ústava ČR)
PRÁVO VNITROSTÁTNÍ A MEZINÁRODNÍ
a) mezinárodní právo soukromé – souhrn právních norem, které upravují zejména občansko právní vztahy s mezinárodním (cizím) prvkem
– je součástí vnitrostátního právního řadu, jsou to zejména kolizní normy
b) mezinárodní právo veřejné – souhrn právních norem, které upravují vzájemné vztahy států
– vzniká především dohodou více státu (mezinárodními smlouvami)
– subjekty jsou státy, v omezené míře i mezinárodní organizace
– formuluje zásady jimiž se musí řídit mezinárodní společenství za všech okolností (zákaz použití síly, diskriminace, genocidy apod.)
– obsahuje i dobrovolné způsoby řešení mezinárodních sporů a sankce pro případ porušení norem mezinárodního práva
– specifickou úlohu začíná sehrávat právo Evropské Unie
Vztahy vnitrostátního a mezinárodního práva veřejného jsou založeny na 2 principech:
1) monistická
o považuje normy vnitrostátního a mezinárodní práva za součást jednotného (jednoho) právního řádu
o ve vzájemných vztazích může jít o primát mezinárodního práva nad vnitrostátním a naopak
o meziproduktem této koncepce je právo Evropského společenství uplatňující princip supranacionality (nadnárodnosti), to spočívá v přednostní aplikaci evropského práva před národním
2) dualistická
o připouští existenci a úvahy ve vnitrostátním a mezinárodním právu, oba soubory jsou samostatné a suverénní
o v určitém bodě se prolínají a pronikají do vnitrostátního práva tzv. recepcí (tj. přejímáním nebo transformací)
PRÁVO SOUKROMÉ A VEŘEJNÉ
Kontinentální právo se často třídí do 2 subsystémů (podsystémů), tyto subsystémy představují právní dualismus, pocházející z římského práva → Ius Privatum a Ius Publicum.
a) SOUKROMÉ – právní předpisy upravující společenské vztahy, ty vznikají mezi soukromými osobami
– v římském právo platilo, že toto právo vyjadřuje zájmy jednotlivce
Principy:
-) osoby mají v těchto vztazích rovného postavení
-) uplatňují se převážně dispozitivní normy (lze se od nich odchýlit)
-) obsahuje ustanovení, která mají svůj základ přímo v osobních či majetkových poměrech
-) soukromo-právní vztahy jsou zakládány právními úkony
Právní odvětví soukromého práva
1. Občanské právo hmotné
– pramenem práva je Občanský zákoník ( č. 40/1964 Sb.) v platném znění
– předmětem jsou majetkové vztahy mezi subjekty a osobní práva
– složení: věcná, závazková, dědická, osobnostní a osobně majetková práva
2. Občanské právo procesní
– pramenem práva je Občanský soudní řád (č. 99/1963) v platném znění
– upravuje procesní postup ke sjednání jistoty, zabezpečení a vynucení všech majetkových i nemajetkových práv zakotvených v soukromém právu
– v občanském soudním (civilním) řízení jde o stanovení na čí straně se nalézá právní nárok popíraný stranou druhou
– druhy řízení: sporné zahajované na návrh, nesporné jež je možno zahájit i bez návrhu (Ex Offo)
3. Obchodní právo
– pramenem práva je Obchodní zákoník (č. 513/1991 Sb.) v platném znění
– upravuje vztahy, které vznikají v souvislosti se směnou zboží a služeb (podnikání)
– zásada rovného postavení stran a smluvní volnosti
– obsahuje výklad pojmů (podnikání, OR), stanoví náležitosti vzniku a způsob fungování obchodních společností, upravuje obchodní závazkové vztahy (typy smluv)
4. Rodinné právo
– pramenem práva je Zákon o rodině (č. 94/1963 Sb.) v platném znění
– upravuje společenské vztahy mezi manžely (vznik a zánik manželství, vztahy trvající během manželství), rodiči a dětmi a mezi ostatními příbuznými (→ tj. vzájemná práva a povinnosti, zastupování, výživné apod.)
Vznik manželství – souhlasným prohlášením obou
Neplatnost manželství – je-li ženatý muž nebo vdaná žena, jsou-li oba sourozenci
Vztahy mezi manžely – zákon upravuje podmínky pro uzavření manželství, pravidla soužití mezi manžely, vzájemnou vyživovací povinnost aj.
Zánik manželství – smrtí jednoho z nich, rozvodem
Náhradní rodinná výchova – svěření dítěte do výchovy jiného občana než rodičů (příbuzní)
– děti lze svěřit do pěstounské péče (tzv. profesionální rodiče), ti získají dávku
– osvojení 1. a 2. stupně, osvojení zrušitelné a nezrušitelné
– ústavní výchova (vlastní rodiče se nechtějí nebo se nemohou starat o dítě)
5. Pracovní právo
– pramenem práva je Zákoník práce (č. 65/1965 Sb.) v platném znění
– dalšími předpisy např. zákon o kolektivním vyjednávání, zákon o mzdě aj.
– dělení:
a) kolektivní – upravuje vztahy mezi zaměstnavateli, svazy zaměstnavatelů a odbory
b) individuální – upravuje zejména vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci
– např. vztahy: vznik a změna a zánik pracovního poměru, náležitosti pracovní smlouvy a ostatních smluv, úprava pracovní doby a doby odpočinku, dovolená na zotavenou, BOZP, pracovní podmínky žen a mladistvích
6. Pozemkové právo
7. Mezinárodní právo soukromé
b) VEŘEJNÉ – část právního řádu, v němž je subjektem na straně jedné stát (reprezentovaný některým ze svých orgánů) a na straně druhé FO či PO
– v římském právu platilo, že toto právo vyjadřuje zájmy státu
Principy:
-) právní vztahy nemají rovnou povahu, 1 subjekt práva je podřízen druhému (stát vždy vystupuje jako subjekt nadřazený), uplatňuje se princip nadřízenosti a podřízenosti
-) veřejně-právní vztahy jsou zakládány pr. akty s presumací (předpokladem) správnosti
-) obsahuje normy, na nichž má zájem společnost jako celek a všichni jednotlivci
Právní odvětví veřejného práva
1. Ústavní právo
– pramenem práva je Ústava ČR (č. 1/1993 Sb.) a Listina základních práv a svobod (č. 2/1993 Sb.)
– nejvýznamnější právní odvětví nejvyšší právní síly
– předmětem práva je úprava státní moci a jejího výkonu prostřednictvím státních orgánů
– ústavní soud posuzuje soulad právních norem s právními principy
– upravuje vztahy mezi jednotlivými orgány, otázky státního území, obyvatelstva a st. symboly
– státní právo je totéž co právo ústavní
2. Trestní právo hmotné
– pramenem práva je Trestní zákon (č. 140/1961 Sb.) v platném znění, dělí se na obecnou a zvláštní část
– trestní právo musí být jednoznačné
– obecná část definuje: – co je trestným činem, podmínky pro spáchání trestného činu (věk, příčetnost)
– stádia trestné činnosti (příprava, pokus, dokonalý trestný čin)
– případy trestné součinnosti, souběh trestných činů
– druhy trestů a jejich ukládání, výklad pojmů
– zvláštní část definuje: – jednotlivé skutkové podstaty trestných činů (rozděleny do 12 hlav dle skupinových objektů)
3. Trestní právo procesní
– pramenem práva je Trestní řád (č. 141/1961 Sb.) v platném znění
– upravuje postup orgánů činných v trestním řízení (Policie, Státní zastupitelství, soudy) a účastníků, kteří se těchto řízení zúčastňují (obviněný, poškozený, svědek apod.)
– trestní řád stanovuje práva a povinnosti jednotlivých subjektů trestního řízení a podrobně upravuje jednotlivá stádia trestního řízení (přípravné líčení, hlavní líčení, odvolací řízení, vykonávací řízení)
4. Finanční právo
– pramenem práva je Zákon o správě daní a poplatků (č. 337/1992 Sb.) v platném znění a daňové zákony
– předmětem práva jsou společenské vztahy, jež vznikají v průběhu finanční činnosti státu za účelem zabezpečování jeho funkcí
– obecná část definuje: – základní finančně-právní instituty
– zvláštní část definuje: – upravuje otázky státního rozpočtu, daní a cel
– upravuje otázky úvěrů, měny a pojištění
– upravuje devizové hospodářství a cenné papíry
5. Právo životního prostředí
– pramenem práva je Zákon o životním prostředí (č. 17/1992 Sb.) v platném znění, dále zákon o posuzování vlivů na životní prostředí a zákon o ochraně přírody a krajiny
– zahrnuje předpisy o vodách, ovzduší, odpadech, rybářství, o rostlino-lékařské péči, veterinární péči apod.
– tvoří ho souhrn právních předpisů, které upravují oblast společenských vztahů, jež souvisí se životním prostředím
6. Správní právo
– pramenů práva je několik: zákon o obcích, zákon o zřízení ministerstev, zákon o správním řízení a další zákony
– souhrn právních norem, které upravují veřejnou správu (představuje její činnost a organizaci)
– negativně lze toto právní odvětví vymezit tak, že jej tvoří to, co zbývá po odečtení ostatních veřejno-právních odvětví
– dělí se na hmotné (= stanoví práva a povinnosti pro subjekty veřejné správy) a procesní (stanoví postup při rozhodování a chování subjektů veřejné správy)
– obecná část definuje: – teorii správního práva (základní pojmy, právní instituty, právní úprava)
– zvláštní část definuje: – hmotně-právní úpravu jednotlivých úseků a oblastní veřejné správy
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
8. Základní zásady SP
7. Občanské právo závazkové
SYSTÉM PRÁVA
13. Občanskoprávní vztahy
22. Subjektivní práva a povinnosti – Obsah občanskoprávních vztahů
23. Předmět občanskoprávních vztahů
2. ČÁST DRUHÁ – VĚCNÁ PRÁVA 1
5. ČÁST OSMÁ – ZÁVAZKOVÉ PRÁVNÍ VZTAHY 2
Druhy závazkových právních vztahů 3
OBCHODNÍ ZÁVAZKOVÉ VZTAHY, PODSTATA OBCHODNÍCH ZÁVAZKOVÝCH VZTAHŮ
Články na hledaný výraz „Občanské právo“ naleznete na bezuceni.cz