Ivan Sergejevič Turgeněv

– šlechtic, jeho dětství nebylo šťastné
– kulturní zájmy jeho rodičů ostře kontrastovaly s krutým, až nelidským zacházením s poddanými,což jako chlapec špatně nesl
– studoval na univerzitách v Moskvě, Petrohradě, Berlíně filozofii a klasickou jazykovědu
– od 60. let žil převážně v cizině, Francii, spřátelil se s Flaubertem, Zolou a Mupassantem

Lovcovy zápisky (25 povídek)
– strávil v r. 1852 několik měsíců ve vězení (díky ostré kritice v této knize)
– děj je situován do malebné středoruské přírody Orelské gubernie
– podstatné jsou portréty statkářů a nevolníků, snaha dobrat se podstaty ruského národního charakteru
– v lidových hrdinech odhaluje bohatý vnitřní život, a tím i neslučitelnost jejich nevolníckého postavení s jejich lidskou podstatou

Otcové a děti
– román zobrazující společenské konflikty 60. let 19. století
– hl. hrdina je mladý lékař Bazarov
– prohlašuje se na nihilistu-popírá úplně všechno, nic se mu nelíbí, připadá si obyčejný
– na druhé straně touží po ideálním životě a po milostném citu
– představuje pokolení znechucené svou dobou
– uvědomuje si, že dosavadní systém je neudržitelný, ale nic pro jeho odstranění nedělá
– naopak propadá nečinném hloubání
– nakonec umírá na otravu

Šlechtické hnízdo
– nejčtenější román, o knížeti Kraveckém, zamiluje se do ženy, která mu dělá ze života peklo (žárlivá a scény)
– odjíždí na vesnici,kde potkává Lízu, zamiluje se do ní
– za Kraveckým přijíždí manželka
– Líza odchází do kláštera, nechce mu zničit manželství