a) Literatura období husitství – píší husitští kazatelé

a) Literatura období husitství – píší husitští kazatelé
– popisují vývoj husitství a týkají se křížových výprav – ty vysvětlují, oslavují, osvěta mimo České země
– Mistr Vavřinec z BŘEZOVÉ – popisoval vítězné bitvy husitů
– „Písně přeslavné koruny České“ – nejprve latinsky, pak přeloženo
– popisuje vítězství husitů v bitvě u Domažlic – 1429
– „Budyšínský rukopis“ – písně latinské i české, veršované, alegorické, Vavřincovi připisovány české skladby
– 3 části:
1) „Žaloba koruny české“ – vznik 1420 po 1. křížové výpravě – bitva na Vítkově
– koruna česká si stěžuje na Zikmunda, který na čechy vyslal křížovou výpravu
2) „Pokrok koruny české“ – části české šlechty je vytýkáno, že si zvolili Zikmunda za Č. krále
– vyzývá šlechtu, aby se spojili a Zikmunda svrhli
3) „Hádání Prahy s Kutnou Horou“ – alegorická skladba, kdy Praha představuje husity a Kutná Hora církev => hádka o prosazování husitství

– Jan Žižka z TROCNOVA
– „Vojenský řád“ – 1423 pro Žižkova polní vojska – pravidla, záležitost morálky, co smí, co nesmí

– Jistebnický KANCIONÁL – evangelické písně – bojové i náboženské skladby popisující situaci v Čechách
– „Ktož sú boži bojovníci“ – naučit báseň
– vedla vojáky k odvaze a víře

b) Protihusitská literatura – kritizuje husity => často pomlouvačná literatura
– českou píší katolíci, cizí píšou cizinci o nás
– Eneás Silvius PICCOLOMINI = budoucí papež Pius II.
– za křížových výprav byl v jejich čele => napsal kroniku o tom, co sám zažil
– „Historia Bohemica“ – popisuje křížové výpravy, snaží se být objektivní x jednostranné katolické pojetí

3) POLIPANSKÉ OBDOBÍ (1434 – 1471)
– období chaosu, šlechta rozkrádá zemi => politická, hospodářská a kulturní nestabilita
– 1458 Jiří z PODĚBRAD – ukončení nesvárů mezi katolíky a kališníky, obnovení ekonomiky státu
– snaha napravit reputaci Čech v zahraničí
– období velkých změn – v čele kultury měšťanstvo a střední vrstvy
– změna literárních žánrů – spisy praktické, zábavná literatura, počátek renesanční literatury
– knihtisk – knihy vytištěné do 15. st. – prvotiny

– Petr CHELČICKÝ (1390 – 1460)
– živí se zemědělstvím, potom na nějakou dobu do Prahy – slyšel Husovo kázání => přemýšlí o poměrech => začíná se vzdělávat – čte překlady latinských knih z husitského období => nečte originály
– začíná přemýšlet nad husitstvím, zklamání, defensivní řešení
– píše traktáty – buď komentují události, nebo se zamýšlí nad filosofickými a politickými důsledky
– dílo: „O boji duchovním“ – odmítá husitské války – víra se má šířit slovem a ne násilím =>
kritika husitů
– „O trojím lidu“ – alegorická skladba na rozdělení lidí do tří skupin: kněží, panstvo, poddaní
– jak bohatí zneužívají své postavení proti ostatním lidem, všechno drží robotníci – živí společnost
– „Sieť viery pravé“ – alegorická skladba – nejlepší a nejdelší traktát
– zamýšlí se nad stavem soudobé církve
– o víře mluví jako o síti, která zachraňuje lidi od hříchů, ale nejvíce jí ubližují ti mocní, kteří by jí měli pomáhat – papež a císař => trhá se síť => objevují se další feudálové, kteří tu víru poškozují => vede to ke vzpouře – oslabení náboženství a víry
– vychází z něho nespokojenci, kteří jsou znepokojeni s prohráním husitů => vzniká církev:

– Jednota BRATRSKÁ – Jiřík jim dal usedlost Kunvalt, kde mohli žít
– různé společenské vrstvy, chtějí boj slovem, drží se desatera, odmítají společenské skupiny, společně pracují, společně se živí + odmítají vzdělání – nemá prý váhu
– 1467 se z nich sátá skutečná církev – pronásledováni katolíky a kališníky
– vzniká odborná literatura, knížky lidového čtení
– vydávají se „Frantova práva“ = pravidla cechu pijáckého

– Jan z RABŠTEJNA
– dílo: „Dialogus“ – filozofické dílo – dopis, který zasílal příteli do Itálie – líčí mocenský spor 3 šlechticů, o hodnocení politiky Jiříka z Poděbrad, jestli je jeho klatba oprávněná – on, který ho hájí x dva šlechtici, kteří ho kritizují
– podpora Jiříka

– Václav Šašek z BÍŘKOVA
– dílo: „Deník“ – cestopis z cest českého poselstva na Evropské panovnické dvory
– účelem dokázat, že češi nejsou barbaři, čeští šlechtici jsou stejní jako ti francouzští, že češi jsou národem vzdělaným x nepomohlo