12. Ústava, ústavní práva a svobody občanů
– odvětví ústavního práva – tvořeno souhrnem právních norem upravujících především formy a druhy států, obsah státní
moci, rozdělení a výkon státní moci,základní práva a povinnosti občanů
– prameny ústavního práva – ústavní zákon č.1/1993 Sb. Ústavy ČR s účinností od 1.1.1993
– Listina základních práv a svobod č.2/1993 Sb.
– spolu s dalšími ústavními zákony tvoří ústavní pořádek ČR
– Ústava ČR – preambule – úvodní prohlášení
– 113 článků rozdělených do 8 hlav – základní ustanovení
– moc zákonodárná
– moc výkonná
– moc soudní
– Nejvyšší kontrolní úřad
– Česká národní banka
– územní samospráva
– přechodná a závěrečná ustanovení
– rozdělení státní moci na 3 složky – zákonodárná,výkonná a soudní
– politické rozhodování vychází z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním
– moc zákonodárná – legislativa (hlava druhá)
– reprezentovaná parlamentem – tvořen 2 komorami
– Poslanecká sněmovna – 200 poslanců, voleni na 4 roky, poměrný volební systém
– může být zvolen občan starší 21 let
– může ji rozpustit pouze prezident podle daného zákona
– může zřídit výbory a komise – vyšetřovací komise – po
návrhu alespoň 1/5 poslanců, měly by být nezávislé
– vyslovuje důvěru vládě, navrhuje znění zákonů x návrh
zákona o státním rozpočtu – navrhuje pouze vláda
– předseda PS – podepisuje přijaté zákony
– svolává společnou schůzi obou komor
– poslanci – oprávnění interpelace – vznášet dotazy na vládu
v rámci jejich působení (kontrola činnosti vlády)
– kontrolují plnění programového prohlášení vlády
– 10 poslanců navrhuje prezidentského kandidáta
– zasedání PS po volbách svolává prezident, aby byla vláda do
30 dnů od voleb schopna fungovat
– okolnosti k rozpuštění Poslanecké sněmovny:
– 3x po sobě PS nevysloví důvěru nově navrhované vládě
– PS není schopna se usnést o vládním návrhu zákona do
3 měsíců (souvisí s otázkou důvěry vlády)
– PS přeruší zasedání na dobu delší než 120 dní (dáno Ústavou)
– senát – 81 senátorů, voleni na 6 let, většinový volební systém
– jednou za dva roky se obměňuje 1/3 senátu (27 senátorů)
– může být zvolen občan starší 40 let
– je nerozpustitelný
– hlavní úkoly – zkvalitňování nových zákonů, plnění stabilizační funkce při
rozpuštění PS nebo když prezident nemůže zastávat svou funkci
– užší vztah mezi voličem a senátorem než mezi poslancem a voličem
– pravomoci – předkládat návrhy zákonů
– předkládat ÚS žalobu na prezidenta ve věci vlastizrady
– rozhoduje o přípustnosti stíhání soudce Ústavního soudu (ÚS)
– obě komory se schází pouze při – volbě prezidenta
– přijímání ústavních zákonů
– přijímání volebního zákona
– přijímání mezinárodních smluv o lidských právech
– rozhodování o vyhlášení válečného stavu
– rozhodování o pobytu cizích vojsk na našem území
– jinak se schází samostatně, mají vlastní sídlo a řeší vlastní otázky
– mandát – zmocnění voleného zástupce vykonávat svou činnost
– vznik nominací a zvolením, funkce jako taková vzniká až po složení slibu,
slib má jasnou funkci a naformovanou podobu
– zánik uplynutím volební doby, zbavením funkce, odmítnutím složení slibu,
rezignací, smrtí, neslučitelnost funkcí, při rozpuštění Poslanecké sněmovny
– imunita – překážka v trestním postihu – za projevy na půdě Senátu či Sněmovny nelze
zastupitele trestně stíhat, za trestnou činnost může následovat trestní stíhání
jedině po souhlasu komory, jejíž je členem
– mlčenlivost – neměli by mluvit o věcech tajných ani po uplynutí vykonávané funkce
– moc výkonná – exekutiva (hlava třetí)
– prezident – volen Parlamentem na dobu 5 let, není ústavně odpovědný (nemusí se
zodpovídat za své činnosti PS, řada jeho rozhodnutí musí být spolupodepsána
dalšími nejvýše postavenými představiteli
– jmenuje a odvolává předsedu vlády, jmenuje ministry, když odvolává vládu, musí pověřit funkcí prozatímní vládu, pravomoc účastnit se schůzí vlády a
požadovat zprávy o jejím chodu, může rozpustit PS, podepisuje zákony a může
je vrátit zpět k projednání, jmenuje soudce a vrcholné představitele Ústavního
soudu, jmenuje prezidenta a viceprezidenta NKÚ, členy bankovní rady ČNB
uděluje milosti a amnestie, zastupuje stát v zahraničí
– se spolupodpisem premiéra nebo člena vlády – sjednává mezinárodní smlouvy,
vrchní velitel ozbrojených sil (v době míru, jinak spolupráce ministra obrany a
náčelníka generálního štábu), jmenuje a povyšuje generály, jmenuje soudce do
krajských a okresních soudů, jmenuje, přijímá a odvolává velvyslance, uděluje
a propůjčuje státní vyznamenání
– prezident nemůže být trestně stíhán
– vláda – vrcholný orgán moci, odpovědná svou činností Poslanecké sněmovně
– skládá se z premiéra (předseda vlády), místopředsedů vlády a jednotlivých ministrů
– navrhuje zákon o státním rozpočtu
– dohlíží, aby zákony byly v praxi dodržovány – vydává prováděcí nařízení
– když poslanci neschválí novou vládu, prezident jmenuje nového předsedu – když
ani podruhé není vyslovena důvěra nové vládě, podá předseda PS prezidentovi návrh
o novém předsedovi
– premiér – řídí činnost vlády a vystupuje jejím jménem, zodpovědný za jednotlivé
ministry, spolupodepisuje některé právní dokumenty s prezidentem
– moc soudní – jurisdikce (hlava čtvrtá)
– nejvíce nezávislá – soudce není nikomu odpovědný (pouze platným zákonům)
– soudce nelze proti jeho vůli odvolat nebo přeložit k jinému soudu
– funkce soudce je neslučitelná s jakoukoliv jinou funkcí ve státním aparátu
– Ústavní soud – dbá na ochranu ústavnosti v ČR, nezávislý na soustavě obecných soudů
rozhoduje – zda právní normy jsou v souladu s ústavními normami
– zda činnost politického subjektu je v souladu s ústavními zákony
– jestli se prezident dopustil vlastizrady
– o správnosti volby poslance nebo senátora
– o problematice slučitelnosti či neslučitelnosti funkcí
– sídlí v Brně, skládá se z 15 soudců
– může fungovat pouze při počtu minimálně 12 soudců
– prezident se souhlasem Senátu jmenuje soudce – kontrasignace
– délka funkčního období 10 let, může být zvolen několikrát
– řadový občan se může odvolat k Ústavnímu soudu, pokud
absolvoval celou soustavu obecných soudů
– občan nemůže zastupovat sám sebe – musí mít právního zástupce
– nejvyšší soud ČR – nejvyšší rozhodovací pravomoc, rozhoduje jako poslední instance
– rozhodnutí by mělo mít nejvyšší právní účinek
– zajišťuje zákonnost rozhodování obecných soudů
– nejvyšší správní soud ČR – člověk má právo odvolat se proti rozhodnutí státní správy
– vrchní soud – v Praze a v Olomouci
– rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí krajských soudů
– krajský soud – majetková řízení, občanská řízení, trestní řízení
– okresní soud
– vznik právních norem – původně v nepsané podobě (zvykové právo)
– se vznikem států vše zapsáno (kodifikováno)
– vláda (skupina vládních poslanců) musí projevit snahu a důvod pro vznik nového zákona
– důvodová zpráva – zdůvodnění daného stavu, vysvětlení předpisu, předpokládaný hospodářský
a finanční dosah navrhovaného předpisu
– konkrétní návrh se musí ještě upravit
– 1.čtení – zákon se navrhne a přečte, poslanci se vyjádří, mohou vrátit zákon navrhovateli
k přepracování, návrh zamítnout, dát návrh k projednání výborům Sněmovny
– 2.čtení – probíhá po projednání výborů (do 60 dnů), návrh může být zamítnut nebo vrácen
výboru, rozprava – koná se, pokud sněmovna nepřijala ani jeden z návrhů, navrhují se
pozměňovací návrhy, o kterých se hlasuje
– 3.čtení – neprojednává věcnou stránku (podrobnosti a doplňky návrhu musí být už dohodnuty),
sněmovna může navrhnout opakování 2.čtení či opravu tiskových a gramatických chyb
v navrhovaném zákonu – po 3. čtení jde návrh do Senátu
– Senát se musí vyjádřit do 30 dnů – pokud se nevyjádří, je to bráno jako souhlas
– návrh jde k prezidentovi – má lhůtu 15 dní, může návrh přijmout nebo vrátit Sněmovně
– pokud Sněmovna návrh schválí i podruhé, prezident ho musí podepsat
– zákon nabývá účinnosti dnem vydání ve Sbírce zákonů
– rozlišujeme platnost (vyhlášením ve Sbírce zákonů) a účinnost (uvedena přímo v zákoně,
pokud není výslovně určena, má účinnost 15.den od vyhlášení)
lidská práva – ve středověku myšlenka, že král je z vůle Boží, od krále je zákon x docházelo k pokusům o omezení moci
panovníka a přiznání práv obyčejným lidem – 1215 Magna Charta Libertatum
– 17.stol. v Anglii – Habeas Corpus Act – zákon o osobní nedotknutelnosti, oddělení moci výkonné a soudní
– ucelené formulování koncepce lidských práv pochází z teorie přirozeného práva – H.Grotius, T. Hobbes,
Ch.L.Montesquieu – každý jednotlivec svá přirozená práva (nezadatelná a věčná), se státem uzavírá
společenskou smlouvu, jejíž prostřednictvím část svých práv předává panovníkovi, pokud však panovník
vládne špatně, lidé mají právo ho svrhnout a vytvořit novou vládu
– 1776 – Prohlášení nezávislosti amerických osad
– 1789 – Deklarace práv člověka a občana (Francie)
– 1944 – souhlas se založením OSN – měla usnadňovat zajišťování lidských práv z mezinárodního hlediska
– 1945 – konference v San Francisku – vytvořena OSN a vypracována její Charta – vstoupila v platnost
24.10.1945 – lidská práva zde formulována obecně
– Všeobecná deklarace lidských práv – doporučující charakter, podle ní uzavírány mezinárodní smlouvy
– Komise pro lidská práva – kontrolní orgán starající se o dodržování lidských práv
– 1975 – Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v Helsinkách, došlo ke zpřesnění lidských práv
– 1977 – Charta 77 v Československu – 1991 po odstranění komunistického režimu byla v ČSR přijata
Listina základních práv a svobod
Listina základních práv a svobod – členění na oddíly neboli hlavy
– rozlišuje – základní lidská práva a svobody – na život
– na osobní svobodu
– nedotknutelnost osoby a soukromí
– na ochranu lidské důstojnosti a cti
– na majetek
– nedotknutelnost obydlí
– listovní tajemství
– svoboda pohybu a pobytu
– svoboda myšlení a svědomí
– svoboda náboženského vyznání
– svoboda vědecké a umělecké činnosti
– politická práva – na informace
– svoboda projevu
– petiční, shromažďovací, sdružovací a volební právo
– práva příslušníků národnostních menšin na vzdělání a kulturu v daném jazyce
– hospodářská a sociální práva – svobodná volby povolání a podnikání
– na stávku
– na ochranu zdraví a sociální zabezpečení
– na vzdělání (povinná školní docházka)
– na soudní a právní ochranu
– právo domáhat se práva
– právo na právní pomoc u soudu
– právo odepřít výpověď
– presumpce neviny – ještě neodsouzený
nemůže být považován za vinného
– právo občanů hájit demokratické zřízení
v krajním případě i násilnými prostředky
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
14. LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD
5. Listinu základních práv a svobod
1. ÚSTAVA
2. VÝVOJ ÚSTAVY
3. PREAMBULE
4. HLAVA PRVNÍ – ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
5. HLAVA DRUHÁ – MOC ZÁKONODÁRNÁ
6. Legislativní proces parlamentu
7. Průběh voleb
8. HLAVA TŘETÍ – MOC VÝKONNÁ
9. HLAVA ČTVRTÁ – MOC SOUDNÍ
10. HLAVA PÁTÁ – NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD
11. HLAVA ŠESTÁ – ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA
12. HLAVA SEDMÁ – ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA
13. HLAVA OSMÁ – PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
14. LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD
1. Ústava České republiky
2. Hlava první
3.Hlava třetí
4. Dále prezident
5. Ústavní soud
6. Ústavní soud rozhoduje
7. Ústavní řád
8.2. Zákonodárná, výkonná a soudní moc
9. Složka státní moci
10. Dělba moci v demokratických státech má dvě základní varianty:
11. Poslanecká sněmovna
12.2.Výkonná moc
13.3.Soudní moc
1. ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY
2. Základ ústavy
3. ČESKÝ ÚSTAVNÍ VÝVOJ
4. VÝKONNÁ MOC
5. Listinu základních práv a svobod
1) Ústava České republiky
2) Ústava České republiky
12. Ústava, ústavní práva a svobody občanů
1) Ústavní právo
2) Ústava
3) Ústava
4) Ústava, Hlava II.: Moc zákonodárná
5) Ústava, Hlava III.: Moc výkonná
6) Státní zastupitelství
7) Ústava – Hlava V.: Nejvyšší kontrolní úřad, Hlava VI.: Česká národní banka, Hlava VII.: Územní samospráva
8) Ústava, VIII.: Přechodná a závěrečná ustanovení
9) Ústava, IV. Hospodářská, sociální a kulturní práva
10) Ústava, Hlava VIII.: Přechodná a závěrečná ustanovení
5. Ústava ( charakteristika, typy)
6. Ústavy u nás od r. 1848 do r. 1918, jejich charakteristika
Ústava
Články na hledaný výraz „Ústava“ naleznete na bezuceni.cz